Praha 7, Holešovice
Málokterý současný obyvatel pražské části Holešovice si dnes vybaví, že městská část, která náleží pod Prahu 7 a z nepatrné části také pod Prahu 1, se ještě před málo desítky let jmenovala rozlišně, a to Holešovice – Bubny. Tento název nesly dnešní Holešovice od roku 1850 až do roku 1960, kdy se jejich název oficiálně zkrátil a zbylo pouze první jméno.
Proč právě Bubny? Pro nepražáka (a často i Pražáka) zastává slovo Bubny zcela odlišné významy od městské části. Ale Bubny byla také vesnice sídlící severně od pražského centra, kterou obývaly převážně rybáři. Protože se začátkem 18. století Bubny velmi rychle rozvíjely, byly v roce 1850 sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice – Bubny.
Velkou zajímavostí dnešních Holešovic, což dnes málokdo ví, je, že byly historicky první obcí, která byla připojena k Praze.
Při pozdějším rozvoji pražského města se název Bubny téměř zcela vytratil nejen z názvu, ale i z povědomí holešovických obyvatel a pro zmiňované katastrální území zbyl pouze známý název – Holešovice. To území, které dřív zastávala bubenská část, je současníkům známo spíše jako Letná. Aby slovo „buben“ ale nebylo zcela zapomenuto, připomíná nám jej Bubenská ulice nebo Bubenské nádraží.
Hlavní část Holešovic leží na levém břehu části Vltavy, ale nesmíme opomenout, že k nim patří také jeden z devíti původních pražských kopců stojící u Vltavy – čtvrť Letná, původně nazývaná Leteň nebo Letná pole.
Holešovice byly původně malou zemědělskou osadou stojící v místech dnešního nádraží Praha – Holešovice. Na konci 19. století se rozrostly na území polí a luk, do té doby neobydlené. V Holešovicích vyrostla dnešní pražská tržnice (původně však ústřední jatka), plynárna nebo například Bubenské nádraží. Na břehu Vltavy byl dokonce vybudován přístav. Velmi významnou výstavbou byl na konci 30. let Veletržní palác, který slouží pro sbírky moderního uměníNárodní galerie.
Na přelomu 70. a 80. let bylo přispěno ke zlepšení dopravní situace severojižní magistrálou, která holešovickou čtvrť rozdělila. Naneštěstí však také přispěla k většímu hluku a znečištění.
V roce 1984 byl uveden do provozu úsek metra C, konkrétně stanice Vltavská a Nádraží Holešovice. I holešovičtí obyvatelé tak měli možnost využít podzemní dráhy a dopravní obslužnost v Holešovicích byla dovedena téměř k dokonalosti. V té době bylo totiž otevřeno i stejnojmenné nádraží.
Holešovické Výstaviště (za socialismu Park kultury a oddechu Julia Fučíka) patří sice do katastrálního území Bubenče, ale kvůli úzké vazbě s Holešovicemi není přiřazeno k městské části Prahy 6. Výstaviště stojí na okraji parku Stromovka a najdete v něm nejen muzikálová divadla, ale především multifunkční halu - Tesla Arena.
Právě u Výstaviště je stejnojmenná tramvajová zastávka a tramvajová smyčka, která je od roku 2003 využívána i pro běžnou tramvajovou dopravu (dříve pouze při výlukách a pro rezervní vozy).
V roce 2002 zaplavila velkou část Holešovic povodeň, a to až do výše více než jednoho metru. Některé poškozené domy tak bylo nutné zbourat.
Praha byla a je stále vyhledávanějším místem nejen pro absolventy, kteří hledají výhodná zaměstnání. A Holešovice se (především po roce 2000) staly vyhledávanou čtvrtí pro bydlení. Přeci jen jde o širší pražské centrum. A tak v nich byly a jsou vystavovány bytové komplexy i administrativní budovy.
Holešovice tedy nabízí nejen praktické bydlení (dostupnost, doprava, průmysl), ale také vyžití v relaxační a zábavní sféře. Ostatně, který Pražák alespoň jednou neprohlásil: „Sejdeme se ve Stromovce.“
Poznejte všechny městské části v Praze.